Kavárna adaptuje opuštěný prostor parteru v obytného domu na sídlišti Stalingrad. Cílem projektu bylo propojit lokální dědictví s inovativním uvažováním o veřejném prostoru. Při realizaci jsme využili inovativní přístupy k rekonstrukci a výrobě interiéru, jako je digitální design a využití recyklovaných materiálů. Hlavním motivem je bar s kávovarem, který definuje vstupní část kavárny na kterou navazuje pobytová výloha.
Jedinečné stoly jsou orientovány podle longitudální stěny a díky společnému DNA je možné je spojovat a rozdělovat dle aktuální situace: na svatbu dlouhá tabule, na workshopy hnízda. Tomu odpovídají i nastavitelné světelné režimy kavárny. V designu kavárny vyniká zvláštní prohnutá stěna, která míří k Santiniho Zelené hoře. Zeď není jen formální prvek, ale ukrývá toalety a zázemí kavárny a zároveň se stává displejem pro zákazníky sedící naproti ní. Toaletám byla věnována speciální péče, kde vzor černobílých kachlí odkazuje na abstraktní počátky neprojeveného.
Unikátní dřevěný strop je prvkem, který reaguje na požadavky na eliminaci hluku. Strop je terénním modelem Ptáčkova kopce, na němž sídliště Stalingrad vyrostlo, byl vytvořen z hoblovaných smrkových prken získaných z místní pily.
Dalším klíčovým prvkem je industriální asambláž baru, která využívá komponenty z místního recyklačního centra, kde byl odpad ze Žďárských strojírenských továren a vesnických kůlen.
Foto: Bára Ponešová, Karel Poneš, Tereza Oprchalová, Radim Dibdiak, Eva Servítová, Jakub Mička, Aleš Studený a další.