V patře rodinného domu vznikl zajímavý prostor se zkosenou boční stěnou a otevřenými výhledy na zelené terasy domu. Klienti chtěli tento prostor využít pro příležitostné přespání nejstaršího syna, který má zálibu v asijské kultuře. Prostor samotný vybízel k netradičnímu návrhu a tak vznikla myšlenka japonského pokoje. Pokoj je pojat s tradičním japonským minimalismem a jednoduchými liniemi, zároveň však moderně a mladistvě.

Stávající světlou dřevěnou podlahu a přiznaný betonový strop jsem propojila teplým dřevem. Na veškerý nábytek jsem vybrala dubovou dýhu opatřenou olejem v barvě medu. Dominantou místnosti je vyvýšené podium s japonským futonem. Stěna za pódiem je pojata minimalisticky s otevřenými policemi. Jednoduchý kruh v dřevěném obložení je inspirován tradiční japonskou sluneční dekorací. Boční prosklená stěna je odcloněna třemi posuvnými zástěnami v dřevěném rámu s papírovým panelem, tzv. „shoji“. Tato obvyklá japonská zástěna dodává prostoru lehkost, eleganci a příjemnou atmosféru.

Barvy a dekorace jsou jednoduché, v přirozených barvách bílé a krémové. Do pokoje se vešla i malá vestavná skříň, která je součástí vstupní stěny.

Celkový vzhled je vyvážený a klidný, vytváří tak synovi možnost relaxovat a ponořit se do japonské kultury.