Projekt se zabývá vstupním podlažím památkově chráněného pavilonu z konce 19. století, situovaného na holešovickém výstavišti.

Cílem bylo najít nové dispoziční uspořádání pro administrativní účely správy Výstaviště.  Pavilon se skládá z původního objektu z roku 1898 a severní přístavby z 50. let, které jsou od sebe na první pohled čitelně rozeznatelné a mají svoji vlastní charakteristiku. Studie s tímto rozdělením pracuje a dále ho rozvijí.

V historické části byly odstraněny nepůvodní příčky, čímž došlo k navrácení velkorysosti původního otevřeného prostoru, který je umocněn nástropními fabiony s obvodovou římsou. Projekt navrací do interiéru téměř nedochované původní prvky a soudobou formou je doplňuje tak, aby vzájemně tvořily harmonický celek.

V neorenesanční části se prolínají materiály, které podtrhují jeho reprezentativní charakter. Na podlaze jsou v administrativní části použity velkoformátové parketové vlysy v kombinaci se světle tónovaným teracem v zázemí. Spojovacím prvkem jsou mosazné detaily, které se prolínají v celé historické části objektu.

Směrem do přístavby z 50. let se mění charakter interiéru a svojí stylizací s antracitovými prvky a betonovou stěrkou se odkazuje na industriální minulost Holešovic.

V celém interiéru se vzájemně prolíná hravá kombinace teplých a studených barevných tónů i materiálů, které dohromady vytváří vyvážený celek. Návrh prostory zpřehledňuje a očišťuje, přičemž splňuje funkční a dispoziční požadavky plánovaného využití.