Projekt 17 m² ministudia byl výzvou jak z hlediska prostoru, tak funkčnosti. Záměrem bylo vytvořit obytný prostor s veškerým potřebným zázemím, aniž by působil stísněně. Výsledkem je interiér, který pracuje s minimalismem, surovostí materiálů a promyšleným využitím každého centimetru.

Vstupní hala je definována pohledovým sádrokartonem, který sloužil nejen jako povrchová úprava, ale i jako pracovní nástěnka. Skici pro řemeslníky zde byly průběžně aktualizovány během kontrolních dnů probíhajících o víkendech, což umožnilo efektivní koordinaci mezi architektem a realizačním týmem

Dispozice byla maximálně optimalizována – koupelna je natolik kompaktní, že se do ní nevešlo umyvadlo, které proto sdílí baterii s dřezem v kuchyňské části. Stěny kombinují výmalbu s částečně obnaženými původními malbami, což interiéru dodává charakter. Přechody mezi povrchy jsou řešeny stěrkou blízkou odstínům mědi.

Nejvýraznějším prvkem je zavěšené spací patro ukotvené do stropních trámů, které zároveň tvoří subtilní zábradlí a přirozeně se začleňuje do interiéru.

Použité materiály reflektují snahu o syrový, ale zároveň funkční a esteticky vyvážený prostor – sádrokarton v roli pracovní i finální plochy, stěrkové povrchy v měděných tónech a odhalené starší vrstvy výmalby, které propojují minulost s přítomností. Celkově jde o projekt, který dokazuje, že i v minimálním prostoru lze dosáhnout maximálního efektu díky inteligentnímu uspořádání, promyšleným detailům a materiálové střídmosti.