Co je udržitelnějšího než dobře sloužící staré předměty, na jejichž kráse se společnost shodne?

Smetanův byt v bývalém zámeckém pivovaru byl kvůli svému významu za dobu existence několikrát upraven, až z jeho historického interiéru z roku 1824 nezbylo nic, ani obrázek jeho podoby.

Jak ale vytvořit nový starý byt a přitom se vyhnout replikám něčeho, čehož přesnou podobu ani neznáme? Odpovědí je hra s prvním vskutku moderním bytovým slohem – biedermeierem…

První část bytu nabízí zážitek hudebně-vizuální: výtvarně zvukovou interpretaci Smetanova díla (J. Hradil a T. Luňák), v níž jsou ve zkratce zachycena hlavní témata, která skladatel ve své tvorbě sledoval. Prostor je akusticky a světelně upraven a doplněn autorsky zpracovaným kobercem (Z. Macháček).

Druhá část pak nabízí dobové domácí prostředí, umocněné životním příběhem Bedřicha Smetany, vyprávěným dětským hlasem. Prostor je vybaven originálními kusy nábytku z období biedermeieru, které mohou návštěvníci využít k sezení a poslechu. Nábytek byl vybírán napříč střední Evropou do uceleného souboru a restaurován.

Úvod expozice tvoří vstupní místnost s moderní pokladnou a vitrínami.

V interiéru jsou přiznány starší vrstvy: renesanční klenby s hřebínky s novou autorskou výzdobou (M. Bačák) či dveře z barokní přestavby.

Mezi materiály dominuje modřínové a třešňové dřevo, typické pro sledované období.

Byt je znovu spojen s bývalým pivovarem, umožňuje i společenské využití jako jeho salonek, nebo samostatně pro komorní akce.